Historie cihel

Archeologové našli cihly na Blízkém východě už před 10.000 lety. Vědci naznačují, že tyto cihly byly vyrobeny z bláta usazeného v řekách v této oblasti. Cihly byly tvarované ručně a nechávaly se schnout na slunci. Konstrukce příbytků byly postaveny z cihel vrstvením pomocí bahna a dehtu, který se zde používal jako malta. Starobylé město Ur (dnešní Irák) bylo postaveno z hliněných cihel cca 4.000 let před naším letopočtem. Bible poskytuje dokonce také informace o výrobě cihel Izraelity. Tyto cihly byly vykopané kusy hlíny, smíšené se slámou, a zapečené v peci nebo vypálené v ohni. Mnohé antické stavby z cihel, jako je například Velká čínská zeď a zbytky římských staveb, stojí dodnes. Římané dále rozvíjeli pálení cihel a šířili cihlářské umění po celé Evropě.

Nejstarším druhem cihel na západní polokouli jsou nepálené cihly. To jsou cihly jsou vyrobené z hliněné půdy, složené z jílu, křemene a dalších minerálů. Například Pyramida slunce byla postavena z nepálených cihel, které vyrobili Aztékové v patnáctém století a stále stojí. V Severní Americe byly cihly  použity již v sedmnáctém století, při výstavbě továren a domů během průmyslové revoluce. Až do devatenáctého století se cihly razily ze surovin manuálně. První cihlářské stroje byly na parní pohon. Cihly byly vypáleny s dřevem nebo uhlím, které bylo použito jako palivo. Moderní cihlářské zařízení využívá jako paliva naftu nebo elektřinu. Někteří výrobci stále vyrábějí cihly ručně, ale většina z nich používá stroje.